Tuláctví bylo logickým výsledkem mého hledání - co se životem. J. London
Hopity
Základní info:
Osadní funkce: Bez funkce, ale my už mu něco najdeme
Datum narození: 11.06.1974
Zájmy: Rodina, tramping, stolní tenis, skalničky a modelařina
Hudební nástroj: Kytara (jen pro ty co mají špunty v uších)
Rodinný stav: Ženatý se dvěma závazky, krásnými jako on sám
Kontakty:
mitomek@tiscali.cz
Oblíbené songy:
1. Toulám se dál/Falešná karta
2. Rosa na kolejích/Wabi Daněk
... a mnoho dalších co se zpívá u ohňů...
Místa kam se rád vracím:
Tandvaldská Kamenice je pro mne to nejhezčí, nejromantičtější a za větší vody to nejdivočejší místo co znám.
*Udělena čekatelka.
Jak jsem se dostal k trampingu:
Už od školky jsem navštěvoval pionýrské tábory a základnu jsme meli ve Zlaté Olešnici u Tanvaldu. O prázdninách jsem strávil pod stanem klidně i měsíc. Jednou, ani nevím kdo nás vytáhl, jsme na čtyři dny šli k řece Kamenici pod širák. To mi bylo tak deset a musím říci, že to byl zážitek na dlouhou dobu. Další léta jsme s partou z naší vesnice dělali všelijaké přístřešky, bunkry po okolních lesích a tam trávili nejednu noc. Další výpravy vedly do Velenic na Vejrov (Medvědí camp) a do Pekla.
Jak to tak bývá parta se s přibývajícími léty rozpadla a já jezdil jen s Podzimem. Musím se přiznat, že to mělo s trampingem společné jen volné chození a spaní kde se nám zachtělo a možná jsem uměl i zalomit palec. Po narození první dcery jsem měl několik let pauzu. Po ní jsem jezdil sám většinou na "svou" Kamenici.
Nakonec jsem se rozhodl nebýti sám a našel jsem osadu tří chlapíků a jsem rád, že ruka osudu "počítačová myš" mě zavedla do Stone City kde mám čekatelku. Pokračování za dvacet let...